Tato kapitola je krátkým úvodem do problematiky a terminologie, kterou budete potřebovat k porozumění zbytku dokumentace. Všechno, o čem zde budeme hovořit, je s mnohem většími podrobnostmi vysvětleno v jiných částech manuálu. Kromě několika málo výjimek jsme se v této kapitole vyhnuli křížovým odkazům, abychom text příliš nezahltili a začínajícího uživatele nemátli. Všechno, o čem zde budeme hovořit, jsou natolik základní věci, že je snadno naleznete v rejstříku.
Obrázky jsou základními objekty, se kterými GIMP pracuje. Zjednodušeně řečeno, každý obrázek odpovídá jednomu souboru, například souboru TIFF nebo JPEG. Také si lze obrázek představit jako okno s obrázkem, ale to není tak úplně pravda, protože lze otevřít více oken s jedním a tím samým obrázkem. Není ale možné mít v jednom okně více než jeden obrázek, ani mít otevřený obrázek, aniž by byl zobrazen v nějakém okně.
Obrázek ovšem může být v Gimpu poměrně komplikovaná věc. Není to pouhá virtuální verze pomalovaného listu papíru. Připomíná spíše celou knihu, jejíž stránky se nazývají vrstvy. Kromě vrstev může navíc ještě obsahovat masky, kanály, cesty atd. GIMP dokonce zná způsob, jak k obrázku připojit libovolný kus dat, tzv. parazit.
V Gimpu můžete mít bez obav otevřeno mnoho obrázků najednou. Pokud budou velké, každý z nich bude zabírat velké množství paměti, ale GIMP používá sofistikovaný dlaždicový systém pro její správu, který umožňuje snadnou práci i s opravdu velkými obrázky. Hranice však existují a obecně se vždy vyplatí vybavit počítač pro práci s grafikou co největším množstvím paměti RAM.
Pokud je obrázek kniha, pak je vrstva jedna její stránka. Nejjednodušší obrázky obsahují pouze jednu vrstvu a lze s nimi zacházet podobně jako s listem papíru, ale pokročilí uživatelé Gimpu obvykle pracují s obrázky složenými z mnoha vrstev. Vrstvy mohou být průhledné a nemusí pokrývat celou plochu obrázku, takže při pohledu na obrázek může být vidět více než jen horní vrstva. Mohou být vidět prvky mnoha vrstev.
BUDE DOPLN─ÜNO
Chcete-li udělat v obrázku nějakou úpravu, je ji často potřeba omezit jen na jeho určitou část. K tomu slouží mechanizmus výběrů. Každý obrázek může mít svůj vlastní výběr, který je za běžných okolností vidět jako pohybující se šrafovaná čára oddělující vybrané oblasti od okolí (tzv. pochodující mravenci). Je to trošku matoucí, protože výběr v Gimpu není ve stylu „buď a nebo“, nýbrž postupný, reprezentovaný plnohodnotným kanálem. Viditelná šrafovaná čára jen označuje místo 50% výběru. Kdykoliv si ovšem chcete prohlédnout kanál výběru v celé kráse, můžete tak učinit přepnutím tlačítka (FIXLINK)Rychlé masky.
Velká část umění práce s Gimpem spočívá právě ve zvládnutí práce s výběry -- ve schopnosti vytvořit výběr, který obsahuje přesně to, co je potřeba, ale nic víc. Protože práce s výběry je tak důležitá, má pro ni GIMP několik různých nástrojů, celé menu operací s výběrem a schopnost přepnout do režimu rychlé masky, ve kterém lze s výběrem zacházet jako s barevným kanálem, a tedy „malovat výběr“
Když uděláte chybu, můžete ji vzít zpět. V podstatě cokoliv, co můžete s obrázkem provést, lze vzít zpět. Dokonce můžete obvykle vzít zpět celou řadu posledních změn. GIMP umožňuje rušení změn díky tomu, že si uchovává historii provedených akcí. Ukládání historie samozřejmě spotřebovává paměť, takže možnost vracet změny není nekonečná. Některé akce zabírají velmi málo historické paměti, takže jich můžete provést desítky, aniž by ta nejstarší zmizela z paměti. Jiné akce ale zabírají ohromné množství paměti. Množství paměti, které je k dispozici pro ukládání historie každého obrázku lze nastavit, ale v každém případě by mělo být možné vrátit alespoň 2-3 poslední změny. (Nejdůležitější změnou, kterou vzít zpět nelze, je zavření obrázku. Proto vás GIMP před uzavřením obrázku, ve kterém jsou neuložené změny, požádá o potvrzení vašeho úmyslu.)
Mnoho, možná většinu, věcí, které s obrázkem provádíte, vykonává GIMP sám. GIMP nicméně intenzivně využívá i tzv. zásuvné moduly (někdy též zvané pluginy), což jsou externí programy velmi úzce spolupracující s Gimpem a schopné velmi sofistikovaných manipulací s obrázky a dalšími objekty v Gimpu. Nejdůležitější zásuvné moduly jsou dodávány přímo s Gimpem, ale mnoho dalších je dostupných z jiných zdrojů. Zásuvné moduly (a skripty) umožňují doplňovat nové možnosti a funkce do Gimpu i lidem, kteří se nepodílí na jeho vlastním vývoji.
Všechny příkazy v menu
a mnoho dalších jsou ve skutečnosti implementovány pomocí zásuvných modulů.Kromě zásuvných modulů, což jsou programy napsané v jazyce C, využívá GIMP i skripty. Většina z nich je napsaná v jazyce Script-Fu (což je dialekt jazyka Scheme vyvinutý speciálně pro GIMP). Skripty lze ovšem také psát v Pythonu či Perlu, které jsou mocnější a univerzálnější. Jejich nevýhodou je ovšem závislost na softwaru, který není automaticky dodáván s Gimpem, takže není zaručena jejich funkce v každé instalaci Gimpu.